… smysl pro společnou věc spojenou s barvičkami Velikonoc… dokonce i vyladěná svačinka, knedlíky s povidly a mákem…
PAŠIJOVÝ TÝDEN – MODRÉ PONDĚLÍ, ZVYKY A TRADICE
Přišlo ke svému barevnému přívlastku pravděpodobně odvozením od cechovních zvyklostí „modrých“, tj. nepracovních pondělků. Tento den by se měl nést ve velké úctě. Měli bychom dbáti klidu a mlčenlivosti. Na modré pondělí ráno vzdáme úctu nebi a počasí a na stůl dáváme zelené osení jako poděkování přírodě a děkujeme za život.
V kostelech se vyvěšovalo modré, nebo fialové sukno. Tento zvyk pochází ze 12. století, kdy modrá vstoupila do křesťanské ikonografie jako barva Mariina pláště, jako barva smutku a pokory. Při mši svaté se čte v pondělí evangelium o ženě, jež pomazala vonnou mastí nohy Páně…
U dětí a studentů byl tento den obzvlášť oblíbený, začínaly jim totiž jarní prázdniny (vakace). Původ přívlastku „modré“ je ale možná nutno hledat někde jinde. Jedná se totiž o doslovný překlad německého „blauer Montag“, kde slova blau (=modrý), které též znamenalo víkendovou opilost. Podobné německé slovo „lau“ zase znamená vlažný, nečinný, což charakterizovalo opilce při kocovině. Dříve šlo o běžnou věc, že modré pondělí si udělal každý, kdo v pondělí nepřišel do práce a většinou to byl opravdu následek nedělní opilosti. Jedno úsměvné vysvětlení názvu je, že se mladí tovaryši při pijatice většinou servali a následně byli od modřin celí modří. Viz krátká říkanka z tehdejších Humoristických listů:
Že se říká „modré“ pondělí,
jaká toho asi je příčina?
Inu, při pitkách se udělí
velmi snadno ňáká modřina.
