… celému týdnu před svátky jara se říká SVATÝ, TICHÝ či VELIKÝ
Týdnu po květné neděli, který také ukončuje čtyřicetidenní předvelikonoční půst se říká pašijový, podle latinského „passio“, které znamená utrpení“. V kostelech se během pašijového týdne čtou pasáže z evangelia svatého Matouše, které popisuje Kristovo umučení. Je to jedno z nejvýznamnějších období křesťanského liturgického roku, ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.
https://www.ceskezvyky.cz/pasije-a-pasijovy-tyden/
Český název Veliký týden je odvozen od Velké noci (tak se nazývá noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš vstal z mrtvých). Pašijovému týdnu se také místy říká Svatý nebo Tichý, zvony totiž umlkají a celá církev a věřící se halí do smutku.
Je velmi pravděpodobné, že pašijový příběh Ježíše Krista navazoval na židovský svátek „pesach“ , připominající vysvobození Židů z egyptského zajetí. Původně z hebrejského pesach bylo odvozeno pojmenování (Pascha) pro židovské i pravoslavné Velikonoce. Také v italštině a španělštině (Pasqua) i francouštině (Páques) je název odvozen od židovského svátku pesach. V němčině (Ostern) a angličtině (Easter) je pojmenování odvozeno od jména germánské bohyně Ostary, podle níž se označovaly pohanské oslavy jarní rovnodennosti.
Dny pašijového týdne, počínaje Květnou nedělí mají své názvy:
Šestá postní neděle, Květná
Modré pondělí
Žluté či Šedivé úterý
Škaredá, Sazometná nebo Černá středa
Zelený čtvrtek
Velký pátek
Bílá sobota
Boží hod velikonoční, neděle
Během těchto dnů se odehrál Ježíšův velikonoční příběh: příběh zrady, mučení, ukřižování, a nakonec i zázračného zmrtvýchvstání…
… zatímco jsme dětem jen okrajově pověděli o Ježíškovi věnovali jsme se bohatě tradicím a tak se u nás se zdobilo, peklo, kreslilo, lepilo, malovalo a líhlo o sto šest…
