… u nás tedy od slepa až do podkroví…
… o to víc štěstí a zdraví- vždyť je tu děcek jak pecek a k tomu kupa dospělých :):):)
…Tříkrálová obchůzka je posledním koledováním z vánočního cyklu. Kromě přání dobrého roku koledníci recitují veršovaný text na památku tří králů. Zvyk obchůzek a koledování je poprvé doložen z období kolem konce třicetileté války, ale v jindřichohradeckých pramenech je zmiňována koleda žáků s děťátkem (1583) a s hvězdou (1579). Doklady ze 17. století dokládají např. chození pražských zedníků a kameníků s hvězdou. Podoba koledování se lišila kraj od kraje, ale společnými rysy byla modlitba, zpěv, vykuřování domu kadidlem a svěcenou křídou psaný symbol C+M+B nebo K+M+B+aktuální rok. Někde se hrály i divadelní hry na téma příchodu mudrců do Betléma.
Obyčej žehnání domu vychází zřejmě z pohanského zvyku vykuřování. Ze strachu před démony se vykuřovaly obytné prostory, stáje a dveře se označovaly nápisy, aby se domu vyhýbalo neštěstí.
Období rekatolizace od konce třicetileté války (1648) přineslo v českých zemích tříkrálové obchůzky duchovního s ministranty a kostelníkem, často také s učitelem a jeho žáky. Koledníci odříkávali modlitby a zpívali, farář s ministrantem vykuřovali kadidlem domy, které také kropili svěcenou vodou a na dveře, častěji však na horní část jejich rámu psali již uvedenou zkratu K+M+B+rok. Později tyto obchůzky vedl učitel, který za ně od vrchnosti dostával výslužku. Obydlí vykuřoval kadidlem kostelník. Farář zůstával v teple vyhřáté fary.
Nyní ve svátek obcházejí zejména chlapci. Ta tam jsou jejich bývalá roucha a jen papírové koruny na hlavách připomínají jejich vznešený původ. Dříve jejich dlouhé královské roucho byla maminčina parádní košile lemovaná krajkami, někdy k tomuto účelu dostačovala i tatínkova bílá košile, kterou bylo ovšem třeba olemovat zlatým papírem. Na šíř přeložený řasený šátek nahrazoval královský plášť. Papírové zoubkované koruny byly zhotoveny z bílého tvrdého papíru s nalepeným křížem a hvězdami a polepena zlatým i stříbrným páskem po okraji až zrak přecházel.
Na Slovácku jednotlivé krále označovala červená, černá a bílá koruna a každý král míval vyznačen na koruně iniciál svého jména. Královské žezlo, symbol moci byl vhodně nahrazen kuželem od přeslice. Nosívali i hůl či berlu, malý betlém a papírovou zlatou hvězdu, nebo kometu na tyči, která krále vedla do Betléma. Jeden z králů nosil „kadidelnici“, kterou tvořil obyčejný plechový hrnek, jehož dno bylo hřebíčkem provrtáno jako síto, aby k žhavému dřevěnému uhlí měl přístup vzduch. Příbytky vykuřovali skutečným kadidlem. Postava Baltazara hrála roli „černého vzadu“, tvář mouřenína si chlapec začernil a místy si zbylí dva tváře začervenili. Samozřejmě nesměli zapomenout na čerstvě posvěcenou křídu, kterou psali nade dveře datum obchůzky a své žehnající iniciály K+M+B+rok.
Jednou z nejznámějších tříkrálových lidových koledních obchůzek bývalo „chození s hvězdou“. Malí koledníci velice často také chodívali se skříňkovým betlémem. Koledníci byli obdarováváni drobnými pamlsky, ovocem, ořechy a penězi…
