… to ví každý, že je občas nad lidské síly je “udržet na uzdě” ,ale proč bychom je neměli znát? Vědět, že tu jsou a že “bydlí” v každém z nás? Neměli bychom stydět za to jak nám právě je- spíš si uvědomovat proč nám tak je (co to způsobilo)… malinko je ovládat, regulovat je jistě umění, které se učíme celý život…
…být smutní, veselí, udivení, překvapení, vystrašení…
…zabere pořádný kus všímání, empatie a porozumnění pro ty druhé vedle nás… ,kdyby nám s nimi snad chtěli někdy pomoci…vcítit se do druhého se klidně mohou učit i malé dětičky…
…jooo dospěláci často povzdychnou “život je boj…” a ono na tom bude kusanec pravdy…
