… jsme včera viděli, slyšeli a vyzkoušeli přímo u nás v podkroví
… pan sklář nám před očima vykouzli- tedy vyfoukl našeho Kulíška a tak tu bude králíček už napořád zdobit školku…
… vyfoukli jsme si podle vzoru pana skláře přímo svými ústy skleněné baňky a poslechli vše o krásném českém řemeslu, které má ohromnou
tradici …
…na naše území se první sklo dostalo v podobě skleněných perliček díky výměnnému obchodu z Blízkého východu zhruba před 4000 lety. Vlastní výroba skla započala až o mnoho později, v době Laténské – 400 let př. n. l. A to díky Keltům (Bójům), kteří na našem území sídlili. K výrobě skla se začali zdejší lidé vracet teprve v raném středověku. Od 8. století se obyvatelé českých a moravských hradišť pokoušeli vyrábět drobné šperky a nádobky. Výrobky byly zprvu poměrně primitivní, ale s postupující dobou se zdokonalovaly. Zejména ve 13. století začali do Českého království přicházet němečtí kolonizátoři, kteří bohatě přispívali svými znalostmi o výrobě skla. Hluboko v pohraničních hvozdech zakládali mnoho nových hutí, které se zabývaly výrobou tzv. „pateříků“ – růžencových korálků. Objevovaly se první zdobné číše, poháry, konve a džbány, které však byly výsadou jen těch nejzámožnějších vrstev. V době vlády Karla IV. se zhotovovaly typické vysoké flétnovité číše, zdobené nálepy. Novinkou bylo také okenní sklo – vitráže, které bylo určeno prakticky výhradně pro kostely, kaple a paláce…
“Sklo je jako materiál zázrak, možná ani zlato nemá takovou cenu” „Sklo vám teče před očima a vytváří vám šance. Já se mu zase snažím vytvořit podmínky, aby se tvářilo co nejvíc po svém. Sloužím mu, aby se předvádělo ve své jedinečnosti.“
… naše nádherná česká země má ve sklářském oboru výjimečné postavení hned v několika ohledech. Na rozdíl od ostatních zemí naše sklářská výroba zahrnuje všechny možné techniky: a hlavně tradiční výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí…ta byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO už v prosinci 2020. Rozsah nově zapsaných sklářských technik je podstatně širší, společně s přípravou a výrobou sklářské suroviny zahrnuje další rozmanité techniky ručního zpracování, jako je foukání, broušení, malování, vinuté perle, výroba trubiček, bižuterních tyčinek a další.
…výjimečnou pověst má Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a také jablonecká střední škola řemesel a služeb. Ta nabízí několik sklářských oborů, které se v Česku nikde jinde neučí, učí se tu také budoucí výrobci skleněné a kovové bižuterie, zlatníci nebo klenotníci. V Libereckém kraji kromě toho působí 160 sklářských, bižuterních a šperkařských firem, živnostníků, ateliérů, muzeí a škol. Sklářská výroba s vysokým podílem ruční práce tu zaměstnává tisíce lidí, turistům a návštěvníkům pak je k dispozici projekt Křišťálové údolí / Crystal Valley. České sklo je zkrátka fenomén, který stojí za to poznat zblízka, podobně jako jména našich sklářských umělců, designérů a architektů. V českých sklárnách se rodí trofeje pro domácí i světové soutěže a naše lustry, džbány a skleněné plastiky se objevují v zahraničních filmech…
