… když dříve nebyly kalendáře, tyto časové mezníkyu (u nás jasně s bez pochyby dušičky) sloužily lidem od nepaměti jako orientace v čase…
… jakékoli tradice našich, či cizích národů( každý si střeží jako oko v hlavě ty své) jsou klenotem pro dalších generace…
Na poslední říjnovou noc připadá v mnoha zemích a kulturách malinko strašidelný čas roku – Halloween. Původně americká událost se slaví v řadě domácností už i u nás a vede k svátku zesnulých, kdy si připomínáme naše blízké, kteří už nejsou mezi námi. Samotný Halloween má však své kořeny v mnohem starší pohanské události.
Ve středověku se v tento den vždy konala keltská slavnost Samhain, kdy se otevírala hranice mezi světem živých a mrtvých. Keltové věřili, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch. Naopak živí v tento čas mohou navštívit podsvětí.
Starověké keltské národy věděly, že s příchodem této noci musí zkontrolovat zásoby na zimu a obětovat zvířata bohům. Večer pak zapálily oheň, aby zahnali zlé duchy. Před své příbytky nechávali jídlo, sladkosti a zapalovali svíčky, aby pomohly mrtvým duším najít cestu k odpočinku.
Ačkoliv počátek Halloweenu sahá až ke keltským slavnostem konaným ve středověku, jeho základy můžeme vidět dodnes. Jídla na prahu domů jsou nahrazeny sladkostmi pro děti, které chodí v přestrojení od domu k domu, svíčky zase pro změnu nahradily vydlabané dýně. Stále se ale věří, že v tento den se otevírá hranice mezi světem živých a mrtvých.
dětem vše jen okrajově zmíníme…více je zřejmě slaví doma…
